Souhrn
Daňový rezident Slovenska zdaňuje celosvětové příjmy na Slovensku, včetně příjmů z České republiky. Daňový rezident České republiky zdaňuje na Slovensku pouze příjmy ze Slovenska. Mezi Slovenskem a Českou republikou platí smlouva o zamezení dvojího zdanění, která řeší rozpory mezi rezidenty. Kritéria pro určení rezidentství jsou hierarchická: trvalé bydliště → středisko životních zájmů → místo obvyklého pobytu → státní příslušnost.
Co je daňová rezidence a proč je důležitá?
Daňová rezidence určuje, ve které zemi máte neomezenou daňovou povinnost, tj. kde se zdaňují vaše celosvětové příjmy bez ohledu na to, kde jste je získali. Daňový nerezident má v cizí zemi pouze omezenou daňovou povinnost – zdaňuje se v ní pouze příjem ze zdrojů v dané zemi.
Pro podnikatele, kteří podnikají jak ve Slovenské republice, tak v České republice, to má praktický dopad: pokud jste slovenským rezidentem a máte příjmy v České republice, musíte ve svém slovenském daňovém přiznání uvést i příjmy z České republiky. Abyste se vyhnuli dvojímu zdanění, musíte podat daňové přiznání také českému finančnímu úřadu. Související otázky týkající se struktury podnikání jsou popsány v článku DPH pro podnikatele: Slovensko vs. Česko 2026.
Kritéria pro daňovou rezidenci fyzické osoby na Slovensku
Podle § 2 písm. d) zákona č. 595/2003 Z. z. o daních z příjmů je daňovým rezidentem Slovenské republiky fyzická osoba, která má na území Slovenské republiky trvalý pobyt, bydliště (trvale dostupné ubytování, které není využíváno pouze k příležitostnému pobytu) nebo se zde obvykle zdržuje (zpravidla déle než 183 dnů v roce). Stačí splnit jedno z následujících kritérií. Zrušení trvalého pobytu neznamená automaticky, že již nejste daňovým rezidentem – pokud zde máte rodinu a byt, může vás finanční úřad stále považovat za rezidenta.
Kritéria pro daňovou rezidenci fyzické osoby v České republice
Podle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů je daňovým rezidentem České republiky fyzická osoba, která se v České republice zdržuje (trvalé nebo dlouhodobé ubytování s úmyslem zdržovat se zde) nebo se zde obvykle zdržuje (více než 183 dnů v roce). Systém je velmi podobný slovenskému systému. Také 183denní pobyt v České republice může založit českou daňovou rezidenci, i když máte trvalý pobyt na Slovensku.
Jak se řeší konflikt o bydliště mezi Slovenskou republikou a Českou republikou
Pokud obě země považují stejnou osobu za svého daňového rezidenta, vstupuje do hry smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi Slovenskou republikou a Slovenskou republikou. Tato smlouva stanoví hierarchická delimitační kritéria:
- Trvalé bydliště: osoba se považuje za rezidenta v zemi, kde má trvalé bydliště.
- Centrum životních zájmů: pokud má člověk trvalé bydliště v obou zemích, rozhodují užší osobní a ekonomické vztahy (kde žije rodina, kde má majetkové zájmy, kde podniká).
- Místo obvyklého pobytu: pokud nelze určit středisko zájmů, je rozhodující místo obvyklého pobytu osoby.
- Státní příslušnost: pokud máte bydliště v obou zemích nebo v žádné z nich, je rozhodující státní příslušnost.
- Dohoda mezi daňovými správami: pokud ani vnitrostátní jurisdikce problém nevyřeší, řeší jej příslušné orgány vzájemnou dohodou.
Příklad: Vladimír má trvalé bydliště v České republice, kde vlastní dům a kde žije jeho rodina. Pracuje v České republice, kde si pronajímá byt a tráví zde 220 dní v roce. Podle českých zákonů by byl rezidentem České republiky (220 dní). Podle ZZDZ je však rozhodující středisko životních zájmů mezi Slovenskou republikou a Českou republikou – rodina a dům jsou ve Slovenské republice. Vladimír zůstává daňovým rezidentem Slovenské republiky a musí české příjmy přiznat ve slovenském daňovém přiznání metodou zamezení dvojího zdanění.
Metody zamezení dvojího zdanění
Smlouva mezi Slovenskou republikou a Českou republikou stanoví dva způsoby (konkrétní způsob závisí na druhu příjmu):
- Metoda vyloučení příjmů: příjmy z České republiky se zahrnují do slovenského přiznání, ale na Slovensku se z nich neplatí daň. Uplatňuje se u příjmů ze závislé činnosti – zaměstnání.
- Metoda zápočtu daně: příjmy z České republiky se uvedou ve slovenském přiznání a daň zaplacená v České republice se započte na celkovou daňovou povinnost na Slovensku. Týká se příjmů z podnikání, dividend, úroků, licencí a ostatních příjmů.
Praktické důsledky pro slovenské podnikatele v České republice
Pokud podnikáte v České republice jako slovenský rezident (např. máte v České republice s.r.o.), jste v České republice obecně zdaněni 15% srážkovou daní z příjmů z této společnosti (dividend). Na Slovensku tyto dividendy přiznáte v daňovém přiznání a uplatníte si slevu na dani – ve většině případů vám ve Slovenské republice nevznikne žádná další daňová povinnost. Podrobné srovnání zdanění dividend naleznete v článku Dividendy v s.r.o. – Slovensko vs. Česká republika 2026.
Pokud máte v České republice pouze stálou provozovnu (např. kancelář), zisky z ní podléhají zdanění v České republice. Změna daňové rezidence z ČR na ČR je možná, ale vyžaduje důkladné posouzení vaší skutečné životní situace – nestačí se pouze přeregistrovat. Potvrzení o daňovém domicilu vydává na žádost místní finanční úřad.
Výjimky a zvláštní situace
Právnická osoba (s.r.o.) je daňovým rezidentem Slovenska, pokud má na Slovensku sídlo nebo místo skutečného vedení. Slovenská s.r.o. s provozovnou v České republice zdaňuje zisky z této provozovny v České republice a zbývající příjmy na Slovensku. Konkrétní posouzení daňové rezidence a jejího dopadu doporučujeme konzultovat s odborným daňovým poradcem.
5 klíčových poznatků
- Daňový rezident Slovenské republiky zdaňuje celosvětové příjmy včetně příjmů z České republiky. Nerezident zdaňuje ve Slovenské republice pouze příjmy ze zdrojů na území Slovenské republiky.
- Rozpor pobytu mezi Slovenskou republikou a Českou republikou řeší ZZDZ (č. 238/2003 Sb.) – kritéria jsou hierarchická: bydlení, zájmy, pobyt, státní občanství.
- Zrušení registrace neznamená konec daňové rezidence – rozhoduje skutečné centrum životních zájmů.
- Slovenský rezident musí příjmy z České republiky přiznat ve slovenském daňovém přiznání a uplatnit metodu zamezení dvojího zdanění.
- Potvrzení o daňové rezidenci vydává finanční úřad na žádost – doklad, který slovenské společnosti potřebují pro přeshraniční platby.
Nejste si jisti, kde jste daňovým rezidentem nebo jak správně uvést příjmy z České republiky ve slovenském daňovém přiznání?